vlohy
Zkušební řád pro ohaře (stavěcí psy)
ÚVOD
Ohaři (stavěcí psi) tvoří FCI skupinu VII plemen psů, kteří se od ostatních skupin loveckých psů odlišují schopností vystavit zvěř. Tato vlastnost je u různých plemen různě vyjádřená a je to skupina psů, kterou lze v lovecké praxi použít s různým zaměřením na povrchovou práci.
Známe dva typy zkoušek ohařů:
- zkoušky vloh (ZV), na kterých se posuzují především vrozené vlohy psů,
- ostatní zkoušky (PZ, LZ, BZ, VP a VZ), na kterých získává pes loveckou upotřebitelnost pro příslušný druh použití v myslivosti. Zkoušky (limitní discipliny) jsou přizpůsobené praktickému využití při výkonu práva myslivosti.
Podmínkou účasti psa na zkouškách, kromě zkoušek vloh, je předcházející účast na jarním svodu, potvrzená v průkazu původu.
Zkoušky vloh ohařů
|
Předmět
|
Nejnižší známka pro cenu |
Koeficient |
Maximální počet bodů |
||
|
I. |
II. |
III. |
|||
|
1. Vrozená chuť k práci |
3 |
2 |
2 |
5 |
20 |
|
2. Hledání - systém |
3 |
3 |
2 |
4 |
16 |
|
- rychlost |
3 |
2 |
2 |
2 |
8 |
|
- vytrvalost |
3 |
3 |
2 |
3 |
12 |
|
3. Vystavování |
3 |
3 |
2 |
8 |
32 |
|
4. Postupování |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
5. Nos |
3 |
3 |
2 |
10 |
40 |
|
6. Klid před zvěří pernatou |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
7. Klid před zvěří srstnatou |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
8. Chování po výstřelu |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
9. Zájem o stopu zvěře |
3 |
2 |
2 |
5 |
20 |
|
10. Vodění na řemeni |
2 |
2 |
1 |
2 |
8 |
|
11. Poslušnost |
3 |
2 |
2 |
5 |
20 |
|
Nejnižší počet bodů pro cenu |
180 |
135 |
99 |
|
|
|
Maximální počet bodů |
|
|
|
|
228 |
ZKOUŠKY VLOH – ZV
Zkoušky vloh jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich nejlépe ukáže vrozené vlastnosti, které nejsou doposud ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité také z hlediska kontroly dědičnosti, vhodné pro kontrolu výchovy štěněte a včasné započetí výcviku. Je proto žádoucí, aby se těchto zkoušek zúčastňovalo co nejvíce mladých ohařů (stavěcích psů).
Zkoušek vloh se mohou zúčastnit ohaři (stavěcí psi) všech plemen a to pouze jedenkrát, než obstojí.
PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:
NOS
Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes navětří zvěř, rychlosti při hledání, větru (jeho síly), vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky hledání (času). Pes nemusí zvěř vystavit hned, může jít po jejím pachu a potom ji vystavit na kratší vzdálenost. Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od prvého navětření a ne od vystavování. Je třeba přihlížet k tomu, že se pes při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než ji pevně vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí být známkou špatného nosu.
Chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavné vystavování dýchánků a míst, kde se zvěř zdržovala.
Jestliže LZ kvalifikuje psa v určitých případech, jako lovecky upotřebitelného, je třeba na těchto zkouškách také hodnotit kvalitu nosu. Je to možné, především při slídění nebo dohledávce. Rozhodčí během slídění pozoruje práci psa a podle vzdálenosti, na kterou zvěř navětřil, si ověřuje kvalitu jeho nosu. Když během slídění nepřijde pes do styku s živou zvěří, ověří se kvalita jeho nosu při dohledávce. Zde je třeba sledovat, na jakou vzdálenost pes navětřil pohozenou zvěř, zda s vysokým či nízkým nosem a za jaký čas ji dohledal. Doplňující poznatky o kvalitě jeho nosu si rozhodčí ověřují během celých zkoušek. Navětření zvěře na krátkou vzdálenost je chyba, která ovlivňuje výslednou známku z nosu.
VROZENÁ CHUŤ K PRÁCI
Hodnotí se na zkouškách vloh. Po celý čas hledání se posuzuje ochota, s jakou se pes snaží vyhledat a vystavit zvěř. Nejlépe se hodnotí pes, který za těžkých povětrnostních podmínek vytrvale s chutí hledá zvěř. Z celkového chování psa je vidět, že pracuje s vrozenou chutí a radostí.
Chyby: malý zájem o práci, stálé povzbuzování, nepřesvědčivé plnění rozkazů.
HLEDÁNÍ
Časový limit: 15 – 20 minut
a) Systém
Pes má hledat vysokým nosem a využívat dobrý vítr, tak, aby nepřešel žádnou zvěř, která by mohla být ukryta v prohledávaném prostoru. Vůdce psa postupuje při hledání proti větru a pes při příčném hledání “krájí“ vítr. Ideální je hledání do stran, ne příliš dopředu, otočky (změna směru) proti větru. Pes musí rozsah hledání přizpůsobit krytině a konfiguraci terénu, aby byl v neustálém kontaktu s vůdcem. Pes má projevit samostatnost v práci, musí však reagovat na pokyny vůdce a dát se usměrňovat.
Všichni psi se musí zkoušet v přibližně stejných krytinách. Doba hledání je 15 – 20 minut.
Nepřijde-li pes v této době na zvěř a neprokázal-li požadavky na něj kladené ani při společném honu, hledání se přeruší a pes se opět vypustí později a hledá nejdéle 20 minut.
Chyby: nesystematické hledání, obíhání vůdce, hledání v blízkosti vůdce, hledání zrakem, daleké hledání před vůdcem, vzdalování se z vlivu vůdce, opakované otáčky po větru.
b) Rychlost
Pes má hledat cvalem. Pouze při ověřování zapachovaných míst (např. stopy, lože, dýchánky) může zvolnit, případně se i krátce zastavit. Po krátkém ověření musí pokračovat v hledání opět cvalem. Rozhodčí respektuje hledání klusem u plemen, která tento způsob mají uveden v pracovním standardu. Hledání musí být rychlé a systematické, nikoliv však překotné a bezhlavé. Po celou dobu hledání má být rychlost stabilní. Rozhodčí bere v úvahu povětrnostní vlivy (teplota, vlhkost vzduchu a krytiny) a konfiguraci terénu.
Chyby: pomalý pohyb, přecházení do klusu, překotné hledání.
c) Vytrvalost
Pes má po celou dobu hledání udržovat stejnou rychlost pohybu, nesmí umdlévat a výrazně zvolňovat s ubíhajícím časem, má neustále projevovat úsilí vyhledat zvěř a vnímat pokyny a povely vůdce. Rozhodčí bere v úvahu vliv počasí (teplota, vlhkost vzduchu a krytiny).
Chyby: nerozložení sil, umdlévání, ztráta zájmu vyhledat zvěř.
VYSTAVOVÁNÍ
Navětří-li pes zvěř, musí ji vystavit. Navětří-li ji na větší vzdálenost, může se k ní přiblížit a potom ji vystavit. Vystavování musí být pevné, což znamená, že pes je strnulý, nehybný včetně prutu (oháňky), až do příchodu vůdce. Stopu a dýchánek má jen naznačit. Vystavuje-li dýchánky a stopy na ZV či PZ nepokládá se to za chybu. Pokud pes vystaví 3x na třech různých místech, ve třech různých směrech bez prokázání zvěře obdrží z této disciplíny známku 0. Aby ohař mohl být z vystavování hodnocen, musí vystavování prokázat na divoké zvěři a pokud zvěř není musí být před ohařem vypuštěna vyspělá, neporaněná pernatá zvěř, aby mohl disciplínu splnit. Zásadně není přípustné dávat známku 3 pokud pes vystavování neprokázal.
Chyby: vystavování míst bez zvěře (balamucení), zapírání zvěře, krátkodobé vystavování a návrat k vůdci. Opakované zapírání vylučuje psa z dalšího zkoušení. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř i když k tomu měl možnost, je hodnocen známkou 0.
POSTUPOVÁNÍ
Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti, aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před psem, musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu horním nosem.
Ustalování je vynikající vrozená vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.
Chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o postupování ani po opětovaných povelech vůdce. Nepřípustné je psa k postupování strkat, táhnout. Pes, který odmítá postupovat může být hodnocen až známkou 0. Výjimkou k nepostupování je pouze vystavení zvěře na velice krátkou vzdálenost.
ZÁJEM O STOPU ZVĚŘE
Při posuzování vrozených vlastností psa je třeba zjistit jeho zájem o stopu zvěře. Nejlépe lze tuto vlastnost hodnotit na ZV, když pes narazí na čerstvou stopu unikající srstnaté nebo pernaté zvěře, kterou neviděl. Pes ji má bez pobízení sledovat, neboť stopování je dědičná vlastnost psů.
Hlasité sledování stopy se zaznamenává v soudcovské tabulce i v průkazu původu. Nemá-li pes příležitost sledovat stopu zvěře, rozhodčí vyzve vůdce, aby nasadil psa na čerstvou stopu zvěře, kterou rozhodčí předtím našel.
Chyby: nezájem o sledování stopy, sledování stopy jen na krátkou vzdálenost, časté bloudění.
KLID PŘED ZVĚŘÍ PERNATOU
Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes zůstat klidný a počkat na povely vůdce. Náhodné chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje psa z dalšího zkoušení jen na ZV. Na těchto zkouškách může být pes za chycení klasifikován z této disciplíny jen známkou 2. Na ostatních druzích zkoušek je to nepřípustné a chycení pernaté zvěře vylučuje psa z dalšího posuzování.
Rozhodčí jsou však povinni se přesvědčit, nebyla-li zvěř předtím poraněna.
Nedá-li se pes při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek.
Dostane-li pes při vzlétnutí zvěře povel a zůstane klidný je hodnocen známkou 4. Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou 3, skočí-li a dostane-li povel, hodnotí se známkou 2.
Nepřijde-li pes na živou zvěř, může se z této disciplíny hodnotit jen známkou 3.
Chyby: vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.
KLID PŘED ZVĚŘÍ SRSTNATOU
Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché povely, to znamená, že pokud při vyběhnutí zvěře dostane pes povel a zůstane klidný, je hodnocen známkou 4. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne, může se hodnotit nejvýše známkou 3. Chytí-li na ZV, PZ nebo LZ jednoho králíka nebo zajíce, hodnotí se nejvýše známkou 2. Na VZ a memoriálech dostane za tuto chybu známku 0. Rozhodčí jsou však vždy v takovém případě povinni se přesvědčit, nebyla-li před tím zvěř poraněna.
Opakované prohánění srstnaté zvěře na VZ a memoriálech vylučuje psa z dalšího posuzování.
Neměl-li pes na zkouškách možnost přijít do styku se zvěří, hodnotí se z této disciplíny známkou 3.
Chyby: vyrážení a pronásledování zvěře. Nevrátí-li se pes při pronásledování zajíce do 10 minut, vylučuje se z dalšího posuzování.
CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU
Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se výstřelu bát, ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování (tento důvod se zapisuje do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek).
Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval, ihned vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit na vyvstalou zvěř, kterou pes nevystavoval. Vůdce nesmí zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může ji bez povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.
Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek.
Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.
VODĚNÍ NA ŘEMENI
Pes má jít klidně při levé noze vedoucího, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve chvílích, je-li pes veden na volně visícím řemeni, a to i tehdy, když vůdce neví, že ho rozhodčí pozorují. Na LZ, VZ a memoriálech se vodění na řemeni zkouší také v lese v tyčovině. Pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Trasa je kruhového tvaru a vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.). Rozhodčí sleduje ze středu kruhu vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku.
Chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího posuzování vyloučen. V lese nesmí pes zaskakovat za stromy, musí sledovat vůdce a v žádném případě jej nesmí omezovat v pohybu.
Zkoušky vloh loveckých slídičů
|
Předmět |
Nejnižší známky pro cenu |
Koeficient |
Maximálnípočet bodů |
||
|
I. |
II. |
III. |
|||
|
1. Nos |
3 |
3 |
2 |
10 |
40 |
|
2. Hlasitost |
3 |
2 |
0 |
8 |
32 |
|
Vrozená chuť k práci |
3 |
2 |
1 |
8 |
32 |
|
3. Poslušnost a ovladatelnost |
3 |
2 |
1 |
5 |
20 |
|
4. Chování po výstřelu |
2 |
2 |
1 |
3 |
12 |
|
5. Vodění na řemeni |
2 |
2 |
1 |
3 |
12 |
|
6. Slídění |
3 |
2 |
2 |
8 |
32 |
|
7. Stopa živé zvěře |
3 |
2 |
1 |
7 |
28 |
|
8. Ochota a chuť do vody |
2 |
2 |
1 |
4 |
16 |
|
Nejnižší počet bodů pro cenu |
160 |
130 |
100 |
|
|
|
Maximální počet bodů |
|
|
|
|
192 |
Poznámka: Disciplína „Vrozená chuť k práci“ u plemen: clumber španěl, irský vodní španěl, americký vodní španěl a u dalších vodních psů nahradí disciplínu „Hlasitost“.
Plemena slídičů jsou nedílnou součástí české myslivecké kynologie. Těší se zájmu jak myslivecké, tak ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro všestranné lovecké využití. Jejich menší tělesná stavba má své jisté výhody – menší nároky na ustájení, výživu a snadnější přepravu. To ale neznamená, že jsou menší svým výkonem.
Tento zkušební řád byl koncipován tak, aby mohla všechna plemena slídičů při dobrém vedení úspěšně zvládnout všechny disciplíny jednotlivých druhů zkoušek. Jeho náročnost odpovídá podmínkám při dnešním výkonu práva myslivosti a je zárukou, že pes, který úspěšně vykoná některou ze zkoušek, bude platným pomocníkem svého vůdce.
ZKOUŠKY VLOH - ZV
odhalují vrozené vlohy psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost, povahu a schopnosti k dalšímu náročnějšímu výcviku.
Nos
Časový limit: po celou dobu zkoušek
Rozhodčí sleduje kvalitu nosu během těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho zhodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětří, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povahu terénu, porost apod.
Hlasitost
Časový limit: po celou dobu zkoušek
Pes by měl prokázat hlasitost na stopě živé zvěře nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a žene.
Známkou 4 je hodnocen pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje, pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem, nebo pes, který zvěř sám vyrazí, sleduje a hlásí i když ji nevidí.
Známkou 3 je hodnocen pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení však je přerušované delšími odmlkami.
Známkou 2 je hodnocen pes, který hlásí zvěř jenom tehdy, když ji vidí a ztrácí-li ji z dohledu, přestane.
Známkou 1 je hodnocen pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně, s většími přestávkami.
Známkou 0 je hodnocen pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.
Neměl-li pes při zkoušce možnost prokázat hlasitost, mohou ji rozhodčí převzít z již dříve vykonané zkoušky. Musí ji však vůdce doložit soudcovskou tabulkou, nebo zápisem v průkazu původu psa. V opačném případě dostane náhradní slídění v lépe zazvěřené části honitby. Neprokáže – li pes na zkoušce hlasitost, může pokračovat se známkou 0 ve III.ceně.
Poslušnost a ovladatelnost
Časový limit: po celou dobu zkoušek
Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely (přivolání), není-li právě v kontaktu se stopou věře. Je-li pes v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině a sleduje ji ať už hlasitě nebo němě a nereaguje na přivolání, nemá to rozhodčí hodnotit jako neposlušnost. Tento projev v temperamentu je v daném okamžiku cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti. Rozhodčí hodnotí psa v průběhu celých zkoušek.
Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce během zkoušek na více než 15 minut, obdrží známku 0. Tento čas neplatí, jde-li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří.
Chování po výstřelu
Zkouší se při disciplíně „Slídění“. Přibližně v polovině časového limitu vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15 - 20 kroků od vůdce a nedívá se na něho.
Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, nebo se vrátí k vůdci a musí být neustále ke slídění pobízen, hodnotí se nižší známkou.
Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, nebo nejde ani po pobízení vůdce od nohy, hodnotí se známkou 0.
Vodění na řemeni
Rozhodčí, určený pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Trasa je kruhového tvaru a vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.).
Rozhodčí sleduje vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa.
Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku.
Slídění (limitní disciplina) – časový limit 20 minut.
Časový limit: 20 minut
Zkouší se v poli s vyšší krytinou, popřípadě u vody nebo v lese s dostatečným porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Je možné využít i strniště s řadami slámy.
Pes má radostně, energicky a soustavně prohledávat terén s evidentní snahou nalézt zvěř, nebo její stopu. Do té doby musí zůstat v kontaktu se svým vůdcem a řídit se jeho pokyny. Má pracovat v přehledném terénu do vzdálenosti účinnosti brokového výstřelu. S nepřehledností terénu se musí zkracovat i vzdálenost slídění, aby byla možnost vypíchnutou zvěř ulovit. Slídění má trvat nejméně 20 minut.
Známkou 4 je hodnocen pes, který člunkovitým způsobem prohledává terén před pomalu postupujícím vůdcem. Pracuje samostatně bez častých povelů, s neumdlévající snahou a chutí najít zvěř.
Známkou 3 je hodnocen pes, který nemá tak dokonalý způsob slídění, nebo musel být vícekrát pobízen.
Známkou 2 je hodnocen pes, který nemá systematické slídění a k práci musel být často pobízen.
Známkou 1 je hodnocen pes, který chodí jenom krátce před vůdcem za stálého pobízení.
Známkou 0 je hodnocen pes, který přes veškeré pobízení vůdcem nemá snahu hledat zvěř a zdržuje se ve vůdcově blízkosti.
Popis limitní discipliny:
slídění se provádí v terénu, kde pes nemůže vyhledávat zvěř pouze zrakem a prokazatelně musí při slídění používat nos. Není chybou, pokud je krytina vyšší a klade psovi určitý odpor. Tak je možno posoudit loveckou vášeň slídiče. Slídění psa musí probíhat před vůdcem na vzdálenost účinného brokového dostřelu. Výše popsaná práce musí probíhat nejméně alespoň polovinu zkušební doby. Během slídění vůdce nebo přidělený střelec vystřelí a to tehdy, pokud to pes nečeká, aby bylo možno posoudit, chování psa po výstřelu. Psi, u kterých se prokazatelně projevuje bázlivost po výstřelu nemohou dále ve zkoušce pokračovat. Pes, který se vzdálí z vlivu vůdce více jak 15 minut, je hodnocen známkou neobstál.
Limit neplatí, jde – li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří.
Vrozená chuť k práci
Vrozená chuť k práci se hodnotí po celý čas zkoušek a hodnotí se ochota při slídění, s jakou se pes snaží vyhledat a případně aportovat zvěř. Jako nejlepší pes je hodnocen ten, který za těžkých povětrnostních podmínek vytrvale a s velkou chutí slídí a hledá zvěř. Z celkového chování psa je vidět, že pracuje s vrozenou chutí a radostí.
Chyby: stálé povzbuzování, nepřesvědčivé plnění rozkazů a celkově malý zájem o práci.
Tato disciplína nahrazuje u plemen: clumber španěl, irský vodní španěl, americký vodní španěl, případně u dalších vodních psů u zkoušek pro lovecké slídiče (ZV, PZ, LZ, VZ) disciplínu „Hlasitost“.
Stopa živé zvěře
Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil nebo kterou na rozkaz vůdce sám našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl být hodnocen známkou 4.
Známkou 0 je hodnocen pes, který stopu nesleduje.
Ochota a chuť do vody (zkouší se pouze při ZV)
Časový limit: 5 minut
Pes má prokázat, že jde ochotně do vody a že plave za jedním vhozeným předmětem. Tento pes je hodnocen známkou 4.
Pes, který jde do vody váhavě nebo mu musí být do vody vhazovány různé předměty, bude ohodnocen úměrně nižší známkou.
Pes, který nejde přes všechna pobízení do vody, je hodnocen známkou 0.
V žádném případě nesmí být pes do vody vhozen nebo jinak násilně vtažen.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY RETRIEVERŮ
ÚVOD
Plemena retrieverů se stala pevnou součástí české myslivecké kynologie. Tito lovečtí psi se těší zájmu jak myslivecké, tak i ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro jejich všestranné lovecké využití. Retrieveři jsou plemena se speciálním zaměřením na práci po výstřelu, zvláště pro aportování, mají specifickou schopnost zapamatovat si místo dopadu střelené zvěře. Cílem těchto zkoušek je posoudit retrievery při přinášení, jejich povahové vlastnosti, složit zkoušku lovecké upotřebitelnosti a zkoušet je ve stejném duchu jako v jiných zemích.
Retrievery na zkouškách mohou posuzovat rozhodčí s kvalifikací pro zkoušky ohařů a ostatních plemen s výjimkou FTR, kde zkušební řád vyžaduje rozhodčího s příslušnou aprobací pro FTR a nebo rozhodčí s aprobací pro VZ.
Na všech zkouškách a soutěžích retrieverů, vyjma na MFTR, na kterých se zadává titul CACIT nebo CACT, při rovnosti bodů se určuje pořadí tímto mechanismem: nejprve se určí pořadí psů podle všeobecné časti zkušebních řádů (to je chovný před nechovným, mladší před starším a při stejném věku rozhoduje abecední písmeno).Po určení pořadí na prvních 4 místech pak nastupuje řád pro retrievery a to v případě, že první 4 psi mají stejný počet bodů. Teprve tito psi jdou do rozstřelu o 1. až 4. místo. V rozstřelu může být i menší počet psů než 4 a to tehdy, pokud na prvních 4 místech nejsou psi s plným počtem bodů.Rozstřel musí být vždy disciplina ze zkušebního řádu těch zkoušek, podle kterých se zkouší a musí to být disciplina s aportem. Nejsou možné úpravy disciplin. Rozstřel posuzuje vždy celý sbor rozhodčích. Nehodnotí se jednotlivě ale až po skončení rozstřelu. Kdy vrchní po poradě s ostatními vyhlásí pořadí.
Zkoušky vloh retrieverů - ZV
Zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa, dále jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes ukáže vrozené vlastnosti, které ještě nejsou ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité pro kontrolu výchovy a včasného započetí výcviku. ZV nekvalifikují retrievera jako lovecky upotřebitelného.
Zkoušky vloh retrieverů
|
Předmět |
Nejnižší známky pro cenu
cenu |
Koeficient |
Mmaximální počet bodů |
||
|
I. |
II. |
III. |
|||
|
1. Nos |
3 |
3 |
1 |
8 |
32 |
|
2. Paměť k aportu - marking |
3 |
2 |
1 |
6 |
24 |
|
3. Vodění psa |
3 |
2 |
1 |
4 |
16 |
|
4. Chování po výstřelu |
2 |
2 |
1 |
3 |
12 |
|
5. Přinášení kachny z hluboké vody |
2 |
2 |
1 |
4 |
16 |
|
6. Stopa vůdce |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
7. Radost z práce |
3 |
3 |
1 |
5 |
20 |
|
8. Přinášení |
2 |
2 |
1 |
3 |
12 |
|
9. Poslušnost a ovladatelnost |
3 |
2 |
1 |
6 |
24 |
|
Nejnižší počet bodů pro cenu |
129 |
103 |
86 |
|
|
|
Maximální počet bodů |
|
|
|
|
172 |
PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:
Nos
Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.
Paměť k aportu
Tato disciplína je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, kachna nebo holub. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 40 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.
Vodění psa
Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemeni a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušek usměrňovat.
Chování po výstřelu
Před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není–li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel.
Stopa vůdce
Tato disciplína se zkouší jen na ZV. Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže je v koroně osoba psu známá, může jít také do úkrytu. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který později psa vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může vidět zakládání stopy asi do 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu obvyklým způsobem. Známkou 0 se hodnotí pes, který po třetím nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.
Radost při práci
Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří neplní úkoly vůdce s nadšením, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, která se projevuje v průběhu celých zkoušek.
Poslušnost a ovladatelnost
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Přinášení kachny z hluboké vody – limitní disciplina
Časový limit 5 minut
Vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Pes může být před výstřelem volný nebo upoutaný na vodítku. Upoutaný pes obdrží vždy o stupeň nižší známku. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody 10 - 15 metrů, pak je pes vypuštěn k přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, že dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky. Může s kachnou i usednout. Známkou 4 se hodnotí pes, který kachnu přinesl na jeden povel a korektně odevzdal. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň. Způsob přinesení se hodnotí samostatně.
Na ZV se může použít i jiná zvěř, například holub atd.
Popis limitní discipliny:
úkolem této discipliny je prokázat schopnost psa, že jde do vody a vynese střelenou kachnu na břeh. Je na vůdci zda před disciplinou ponechá psa volného nebo uvázaného. Disciplina se má zkoušet v přírodních vodních nádržích, nevhodné jsou vodní nádrže s příkrým nebo kolmým břehem. Kachnu do vody vhazuje rozhodčí a při vhození pomocník nebo vůdce vystřelí do vzduchu Pes má kachnu do 5 minut vynést na břeh a je vůdci dovolena veškerá podpora psa. Podstatné je, aby pes do 5ti minut donesl kachnu nejméně na 3 kroky k vůdci.
Neuspějí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.